Omyl matky přírody?

Já vím, že návrat dinosaurů není nová myšlenka. Před několika lety na toto téma byl natočen veleúspěšný film. Tam ale tito tvorové vyhynuli a pak se znovu na světě objevili. Jak by to ale vypadalo, kdyby naše evoluce probíhala zároveň, nebo s mírným zpožděním, za dinosaury?
Například takový tyranosaurus. Na úvod, pro lepší představu, několik „technických“ údajů o tomto tvorovi.

·        Největší objevená, celkem dobře zachovalá kostra, tohoto strašného tvora, měří přes dvanáct metrů. Odhadem vážil až deset tun.
·        Dostal při svém objevení krásné, sladké jméno, „Sue“. 
·        Objevy několika jednotlivých kostí ale ukazují na to, že tu běhali ještě větší kousky.

Děti, rychle do nory!

Představte si, že si postavíte dům, spíše menší chatku (abyste na sebe predátory moc neupozorňovali) a najednou se zjeví monstrum, ve velikosti městského autobusu a váží jako popelářský vůz.

o   Myslím, že si bydlení na povrchu rozmyslíte a nastěhujete se, po vzoru menších savců, do nor.
Je ale potřeba být stále obezřetní, protože tyranosaurus měl výborný čich a zrak.

o   Chtělo by to tedy nějaké mimikry. Naštěstí je jistě matka příroda moudrá, a tak nás, abychom přežili, zbarví tak trochu došeda.
Pobytem v noře jsme se mírně nahrbili a zkrátily se nám končetiny. Dospělý jedinec našeho druhu tedy může měřit něco kolem jednoho metru. Což je velikost žaludku našeho tyranosaura.

o   To jsme si moc nepomohli.

City stranou

Máme ale stále jednu výhodu.Tím, že používáme k běhu všechny čtyři končetiny, máme šanci uprchnout. On toho moc se svými tunami nenaběhá.

Pokud by nás přeci jen dohonil, nespoléhejme na to, že ho ukecáme.
·        I přesto, že má opravdu velké srdce. Tři čtvrtě metru, krát půl metru. Asi jako starší typ televizoru.
·        Jeho emoční inteligence je ale jen o něco málo vyšší nežli u krokodýla. A tam se to, myslím, také ještě nepovedlo.

S ulehčením mohu říci, že jsem celkem ráda, že nás drobní savci ve vývoji předběhli, a tak mohli zatím dinosauři vyhynout.