Před-předškolák

Ačkoli se to nezdá, finančně vzdělávat lze i velmi malé děti. Samozřejmě tím nemyslíme, že byste svému kojenci měli číst před spaním výroční zprávy místo pohádek, ale s výchovou k finanční gramotnosti se dá začít už ve chvíli, kdy dítě začíná komunikovat.  
 
·         Jakmile je váš syn nebo dcera schopen si v obchodě ukázat, co chce, je možné začít jej učit o tom, co jsou to peníze. Využijte toho, že malé děti milují pomáhat, a nechte je účastnit se nákupů. Nechte doma dítě zkontrolovat spíž, a povídejte si o tom, co potřebujete a nepotřebujete koupit. Sestavte spolu nákupní seznam, a nechte dítě v obchodě hledat věci podle seznamu. Předejdete tak impulzivnímu házení věcí do košíku, a ještě dost možná ušetříte. I nyní lze také začít učit dítě o tom, že věci mají svou cenu. I když většina dětí v tomto věku ještě nechápe čísla, i ony pochopí pojmy jako „víc, míň“ nebo „jedno, nebo druhé“. Způsobů, jak toto rozlišování trénovat, je spousta. Domluvte se s dítětem například, že může mít buď dvě malá autíčka, nebo jedno velké, a mluvte o tom, kolik autíčka stojí. Nebo se dohodněte, že si může v obchodě vybrat jednu věc. Dítě se nenásilně naučí zodpovědnosti a plánování.
 

Předškoláci a mladší školák

U předškoláka je pak namístě zavést kapesné. V první chvíli ani není nutné mu peníze fyzicky dávat, pouze stanovte týdenní rozpočet, a naučte dítě jej dodržovat. Například se dohodněte, že týdně vyčleníte padesát korun na sladkosti, a je pouze na něm, jak je utratí. Většina dětí začíná tím, že první kapesné utratí hned první den. Velmi brzy ale zjistí, že je lepší si peníze rozkládat do více dní, a možná vás překvapí svými plánovacími schopnostmi.
 
·         V tomto věku se dá už s dětmi mluvit například i o tom, jak funguje bankomat, banka, nebo výplata. Mluvte o tom, odkud se peníze berou, a k čemu se používají. Vysvětlete dítěti, jak funguje například půjčka nebo spoření. Všechny tyto znalosti pak vaše ratolest zúročí ve škole. U školáka již je na místě zavést kapesné. I když v dnešní době je možné založit dítěti účet, u menších školáků je stále praktičtější využít mince a bankovky. Výše kapesného a jeho frekvence je na vás, i když pro většinu dětí je snazší zvládnou týdně menší částky než větší obnos jednou měsíčně.
 

Školák                                          

Na druhém stupni základní školy a na střední škole by měl již účet být samozřejmostí. Nejen, že dítěti dáte pocit zodpovědnosti a dospělosti, ale navíc jej naučíte, že malá plastová kartička neznamená neomezené příjmy. Toto je také vhodná doba mluvit s dítětem například o tom, jak funguje debetní a kreditní karta nebo k čemu slouží daně. Finanční gramotnost je dnes součástí výuky na mnoha školách, ale i tak je dobré s dítětem mluvit o všem, co ho zajímá.
 
·         Jeden tip: pokud za vámi dítě přijde s žádostí o zvýšení kapesného, pojměte to podobně, jako kdybyste si vy šli říci o přidání v práci. Nechte jej vysvětlit, proč byste mu kapesné měli zvýšit, a bavte se o tom, co pro to je ochotné udělat ono samo. Například, pokud mu zvýšíte kapesné o dvě stovky měsíčně, začne si samo kupovat časopis, který mu doteď platíte vy? A pokud mu měsíčně přidáte pětistovku, začne si samo platit lístky do kina? Vzhledem k tomu, že o zvýšení platu si neumí říci spousta dospělých, bude tohle pro dítě cenná praxe. Střední škola je také obdobím prvních brigád. Teoreticky se dá pracovat už do 15, byť většina zaměstnavatelů preferuje plnoleté pracovníky. I tady můžete ale dítěti pomoci. Ukažte mu, jak fungují pracovní portály, pomozte mu napsat životopis a motivační dopis, a naučte jej, jak rozpoznat podvodné inzeráty. Mluvte o tom, co je to letadlo, a proč se na brigádě nedá vydělat deset tisíc za týden. Pokud se vašemu potomkovi nedaří práci sehnat, podpořte jej. Můžete se mu také pokusit místo dohodit, ale hlavní iniciativu nechte na něm.     
 

Co dál?

Situace u mladých lidí se liší případ od případu. Zatímco někteří jsou krátce po dvacítce naprosto soběstační, a zájem rodičů o jejich finance je spíše obtěžuje, jiní si stále užívají luxus mamahotelu. V českém zákoně je ustaveno, že rodič má vyživovací povinnost vůči dětem až do chvíle, než jsou schopny živit se samy. Pokud tedy dítě odejde ze školy, a nic mu nebrání, aby se živilo samo, vaše povinnost končí. Naopak máte-li doma studenta, vaše vyživovací povinnost stále trvá.Navíc platí, že dítě by mělo „vyvíjet přiměřené úsilí, aby se uživilo samo“. Pokud tedy váš potomek ve třiceti stále studuje bakaláře, máte dost možná právo mu jeho studia přestat platit. I u vysokoškoláků navíc platí, že byste měli nastavit jasná pravidla. Dohodněte se, co budete platit vy, a co je povinností dítěte, a přijměte mladého člověka se aktivně zajímat o to, kolik co stojí. Je také dobré motivovat mladého pána nebo dámu, aby si sami založili spořící účet, a vážně na něj měsíčně něco posílali.